V malochovu drůbeže ve Frýdku-Místku byla laboratorně potvrzena nákaza – newcastleská choroba. Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj nezřizuje kolem tohoto ohniska tzv. uzavřené pásmo (ochranné pásmo o poloměru 3 km a pásmo dozoru o poloměru 10 km).
Chovatelům drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí se doporučuje důsledné dodržování opatření biologické bezpečnosti ve svých chovech, spočívající zejména v ochraně chovaných ptáků před kontaktem s volně žijícími ptáky, kteří jsou nejčastějším zdrojem nákazy pro chované ptáky. V následujících 30 dnech se doporučuje vypouštět chované ptáky pouze do ohraničených venkovních prostor/výběhů a zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky. Krmivo a napájecí vodu určenou pro chované ptáky umístit do budov, popř. pod přístřešky, aby nedošlo k jejich kontaminaci trusem volně žijícího ptactva.
V případě, že chovatelé zjistí zvýšené úhyny chovaných ptáků, změny ve zdravotním stavu nebo změny v produkci vajec chovaných ptáků, je třeba, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámili KVS SVS pro MS kraj – tel: 596781911, 720 995 203.
Newcastleská choroba drůbeže, kterou lze v literatuře nalézt i pod názvem pseudomor drůbeže, je virové onemocnění zařazené do skupiny nebezpečných nákaz. Při onemocnění dochází ke značným ztrátám a u mladé drůbeže může dosáhnout až 100%. Onemocnět může kur domácí, krůta, perlička, bažant, holub, hrdlička a některé druhy exotických ptáků. Vodní drůbež je proti nákaze odolná. Nemoc se přenáší mezi drůbeží kontaktem, ale i volně žijícím ptactvem, pracovními pomůckami. Na člověka tato nemoc přenosná není, ale člověk může být rovněž pasívním přenašečem viru. Virus je nejčastěji vylučován trusem a hlenem z tělních dutin, krví a vnitřnostmi usmrcené nebo uhynulé drůbeže.
K onemocnění nejčastěji dochází za 3 - 6 dní po infekci. Nemoc se projevuje u kuřat dýchacími potížemi, někdy i nervovými poruchami. Dospělá drůbež má vysokou horečku, nepřijímá krmivo, je netečná. Nemoc je doprovázena průjmem, nervovými poruchami, zmodráním hřebínku a lalůčků, sípavým dechem a prudkým poklesem snášky. Sípavý dech je způsoben tvorbou našedlého nebo narůžovělého hlenu, který se hromadí v hrtanu a může vytékat z
nosních otvorů. Léčba je většinou neúčinná a ani se neprovádí, nemocné kusy se utrácí. Kromě preventivního očkování lze chovy chránit důsledným dodržováním zásad ochrany chovů před zavlečením nákaz.
V příloženém informačním letáku (.pdf. 264 kB) k ptačí chřipce jsou uvedená základní preventivní opatření, platná i pro newcastleskou chorobu.
MVDr. Zbyszek Noga, ředitel
Krajská veterinární správa
Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj
{/gspeech} Informace o potvrzení ohniska newcastleské choroby
V malochovu drůbeže ve Frýdku-Místku byla laboratorně potvrzena nákaza – newcastleská choroba. Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj nezřizuje kolem tohoto ohniska tzv. uzavřené pásmo (ochranné pásmo o poloměru 3 km a pásmo dozoru o poloměru 10 km).
Chovatelům drůbeže a jiných ptáků chovaných v zajetí se doporučuje důsledné dodržování opatření biologické bezpečnosti ve svých chovech, spočívající zejména v ochraně chovaných ptáků před kontaktem s volně žijícími ptáky, kteří jsou nejčastějším zdrojem nákazy pro chované ptáky. V následujících 30 dnech se doporučuje vypouštět chované ptáky pouze do ohraničených venkovních prostor/výběhů a zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky. Krmivo a napájecí vodu určenou pro chované ptáky umístit do budov, popř. pod přístřešky, aby nedošlo k jejich kontaminaci trusem volně žijícího ptactva.
V případě, že chovatelé zjistí zvýšené úhyny chovaných ptáků, změny ve zdravotním stavu nebo změny v produkci vajec chovaných ptáků, je třeba, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámili KVS SVS pro MS kraj – tel: 596781911, 720 995 203.
Newcastleská choroba drůbeže, kterou lze v literatuře nalézt i pod názvem pseudomor drůbeže, je virové onemocnění zařazené do skupiny nebezpečných nákaz. Při onemocnění dochází ke značným ztrátám a u mladé drůbeže může dosáhnout až 100%. Onemocnět může kur domácí, krůta, perlička, bažant, holub, hrdlička a některé druhy exotických ptáků. Vodní drůbež je proti nákaze odolná. Nemoc se přenáší mezi drůbeží kontaktem, ale i volně žijícím ptactvem, pracovními pomůckami. Na člověka tato nemoc přenosná není, ale člověk může být rovněž pasívním přenašečem viru. Virus je nejčastěji vylučován trusem a hlenem z tělních dutin, krví a vnitřnostmi usmrcené nebo uhynulé drůbeže.
K onemocnění nejčastěji dochází za 3 - 6 dní po infekci. Nemoc se projevuje u kuřat dýchacími potížemi, někdy i nervovými poruchami. Dospělá drůbež má vysokou horečku, nepřijímá krmivo, je netečná. Nemoc je doprovázena průjmem, nervovými poruchami, zmodráním hřebínku a lalůčků, sípavým dechem a prudkým poklesem snášky. Sípavý dech je způsoben tvorbou našedlého nebo narůžovělého hlenu, který se hromadí v hrtanu a může vytékat z
nosních otvorů. Léčba je většinou neúčinná a ani se neprovádí, nemocné kusy se utrácí. Kromě preventivního očkování lze chovy chránit důsledným dodržováním zásad ochrany chovů před zavlečením nákaz.
V příloženém informačním letáku (.pdf. 264 kB) k ptačí chřipce jsou uvedená základní preventivní opatření, platná i pro newcastleskou chorobu.
MVDr. Zbyszek Noga, ředitel
Krajská veterinární správa
Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj
- Napsal: Petr Domčík